Jak indiáni vyráběli jerky

Prérie, lov na bizona a jihoamerický indián žvýkající sušené maso jerky… Takhle nějak to vypadalo před pěti sty lety. Jak indiáni vyráběli sušené maso, co s ním mají společného španělští dobyvatelé a kde ho můžete ochutnat i vy?

Kde se vzalo sušené maso jerky

V dnešní Americe je sušené maso nesmírně oblíbené – najdete ho v každém obchodě a na každé benzince. A není divu – právě v Americe má jerky svůj původ. Historie sušeného masa totiž sahá až do poloviny 16. století, kdy ho začal vyrábět kmen Kečuů.

 

Kečuové a přemíra bizoního masa

Kečuové, stejně jako většina tehdejších indiánů, se živili lovem. Problém spočíval v tom, že když ulovili bizona, který běžně váží alespoň půl tuny, získali najednou obrovské množství masa. Bez ledniček a mrazáků ho ale neměli jak uchovat. Zároveň často vyráželi na dlouhé výpravy, na nichž je trápil přesný opak: nedostatek potravin. A tak začali vyrábět sušené maso jerky.

Tím spotřebovali veškeré bizoní maso, které měli k dispozici, a díky sušení zajistili, že se nezkazí. Jerky navíc bylo malé a lehké, takže ho mohli snadno přenášet, a zároveň obsahovalo velké množství energie v podobě bílkovin.

 

Historie jerky se neodmyslitelně pojí s bizony.

 

Jak indiáni sušené maso vyráběli

V té době se v Americe běžně nevyskytovala prasata a další zvířata, jejichž maso je pro nás dnes přirozené. Místo toho indiáni lovili bizony, jeleny, losy a lamy. Maso z nich nakrájeli na tenké plátky a ty zavěsili – buď jednoduše kamkoli na slunce, nebo nad oheň v týpí, kde ho udili. A sušené maso jerky bylo na světě.

 

Sušené maso jerky pojmenovali španělští dobyvatelé

Sušenému masu původně Kečuové říkali ch’arki. Když pak Španělé dobili Inckou říši, jíž byl kmen Kečuů součástí, a zvláštní pochoutku zaregistrovali, začali jí říkat charqui – ve španělštině doslova sušené maso. Indiáni slovo charqui vyslovovali s přízvukem džerky, a tak se zrodil název jerky.

 

Dnes se sušené maso vyrábí dokonce v několika příchutích.

 

Indiánská pochoutka ze sušeného masa: Pemikan

U jerky to v indiánských kmenech neskončilo. Na zimu nebo dlouhé přesuny si indiáni vyráběli pemikan. Sušené maso buď roztloukli dřevěnou paličkou, nebo rozemleli mezi kameny. Pak do něj přidali lůj, ořechy a směs usušeného ovoce – borůvek, brusinek či divokých třešní. Pemikan dochutili ještě sušenou mátou a cibulí. Aniž by to věděli, vynalezli indiáni první proteinovou tyčinku.

 

Sušené maso jerky můžete ochutnat i vy

 Jerky nejsou výhradou amerických indiánů. Postupně se začínají rozšiřovat i do Evropy, kde příznivci sportu a zdravého životního stylu objevují jejich kouzlo. V e-shopech i kamenných obchodech jsou běžně k dostání kuřecí, krůtí a hovězí jerky. Najdete je dokonce v různých příchutích, jako je třeba barbecue nebo jalapeños.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení